Prohlášení o vlastnostech sami nepřekládejte a nevydávejte

Dobrý den.

Jak je to s prohlášením o vlastnostech od zahraničních výrobců? Jde mi o to, že prohlášení o vlastnostech vydává výrobce a zda-li jako prodejce tohoto výrobce, můžeme použít jeho prohlášení o vlastnostech, případně jak je to s překladem do češtiny. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

výrobce má vydávat prohlášení o vlastnostech výhradně sám. Pokud je výrobek dodáván do zahraničí, má výrobce povinnost poskytnout kompletní dokumentaci k výrobku v jazyce země, kam je výrobek dodáván. Samozřejmě se to týká i prohlášení o vlastnostech, které má být výrobcem vydáno a podepsáno v přeložené verzi.

Vím že v praxi to bývá někdy problém, proto doporučuji, dohodnout se s výrobcem na společném postupu. Vy zajistíte překlad do češtiny a výrobce Vám jej podepíše a oficiálně poskytne. Podstatné je, abyste prohlášení o vlastnostech sami nepřekládali, nebo sami nevydávali, bez vědomí a účasti výrobce.

Ing. Robert Lhotský, PROCERTIS - uvádění stavebních výrobků na trh

Nový vzor prohlášení o vlastnostech!

Dne 28.5.2014 bylo v úředním věstníku EU uveřejněno nové Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 574/2014 ze dne 21. února 2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 o vzoru, který se použije pro vypracování prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků. Nařízení nabylo účinnosti 31.5.2014.

Zdá se, že si evropská komise vzala k srdci připomínky výrobců a velmi výrazným způsobem  zapracovala na zjednodušení  a srozumitelnosti prohlášení o vlastnostech.

V žádném případě to pro Vás neznamená, že byste měli předělávat všechna Vaše stávající prohlášení o vlastnostech. Jen se více vyjasnilo, co, kde a jak má být v prohlášení o vlastnostech uvedeno.

S velkým zadostiučiněním konstatuji, že Ti z Vás, kteří využili našich služeb při zpracování prohlášení o vlastnostech,  nebo si zakoupili naši příručku k prohlášení o vlastnostech s komentovaným vzorem a postupovali podle ní, i dnes na 100% splňují požadavky znění nového nařízení. Ale jak jsem už zmínil, nové nařízení se týká pouze nově vydávaných prohlášení od 31.5.2014.

V úvodu nařízení Komise sděluje, že se ukázala potřeba podrobnějšího návodu pro zpracování  prohlášení o vlastnostech, proto dochází k úpravě vzoru a doplnění komentáře s ohledem na technický a technologický pokrok a s cílem umožnit flexibilitu pro různé stavební výrobky (Existuje přibližně 1500 různých typů stanovených stavebních výrobků) a se záměrem zjednodušit prohlášení o vlastnostech.

Nové prohlášení přináší dvě zásadní novinky:

1. Nový je vzor prohlášení o vlastnostech podle přílohy 3, CPR

2. Nový je návod pro vypracování prohlášení o vlastnostech

Náš komentář k novinkám:

·         nový vzor je na první pohled jednodušší, ubylo textu, zkrátily se popisy jednotlivých bodů  a zmenšil se rozsah (počet bodů) prohlášení

·         v novém vzoru není bod 2 starého vzoru – typ, série, sériové číslo, nebo jakýkoli jiný prvek umožňující identifikaci stavebního výrobku. Vyvstává otázka, kam budete uvádět obchodní název výrobku? Budete ho vůbec uvádět? Bude Váš výrobek identifikovatelný bez obchodního názvu, jen s číslem výrobku?

·         s novým vzorem ubývá povinnost uvádět seznam osvědčení, zkušebních, výpočtových nebo posuzovacích protokolů, které vydal oznámený subjekt (dříve notifikovaná osoba).

·         v novém vzoru není uvedena tabulka vlastností, jako byla uvedena ve starém vzoru, v komentáři se však uvádí, že vlastnosti se uvádí v podstatě stejným způsobem jako tomu bylo dříve, poskytuje se více volnosti výrobcům, kteří vyrábějí specifické stavební výrobky

·         ostatní údaje nového vzoru zůstávají v podstatě stejné, jen se změnilo formální číslování jednotlivých bodů prohlášení a upravila se ona „nešťastná“ formulace samotného prohlášení v závěru, kterou jsme také připomínkovali

Nové nařízení dále říká:

·         použij texty a nadpisy ze vzoru, místo prázdných polí a textů v závorkách doplň nezbytné informace

·         do prohlášení o vlastnostech lze zahrnout odkaz na firemní webové stránky, na nichž je toto prohlášení o vlastnostech zpřístupněno; odkaz lze uvést  za bodem 8 nového vzoru nebo jinde, pokud to neovlivní srozumitelnost a přehlednost povinných informací

Nové prohlášení o vlastnostech lze zpracovat flexibilně:

o   lze použít jiné členění, než je uvedeno ve vzoru;

o   lze slučovat některé body vzoru a uvádět je společně;

o   body vzoru lze uvádět v jiném pořadí, nebo v tabulce (více tabulkách);

o   lze vypustit body, které nejsou relevantní (údaje o zplnomocněném zástupci – pokud jej výrobce nemá, údaje o hEN resp. EAD – pokud se netýkají předmětného výrobku, údaje o specifické technické dokumentaci – pokud se neuplatňuje);

o    body prohlášení se nemusí číslovat

Pokud chce výrobce vydat pouze jedno prohlášení o vlastnostech pro více variant jednoho typu výrobku, je to možné, musí se však uvést:

o   číslo prohlášení o vlastnostech pro každou variantu výrobku

o   identifikační kód výrobku pro každou variantu výrobku

o   deklarované vlastnosti pro každou variantu výrobku

Z upřesňujících  informací nového nařízení  k jednotlivým bodům nového vzoru prohlášení vybíráme jen tu nejdůležitější:

·         číslo prohlášení o vlastnostech může být shodné s identifikačním kódem výrobku

ostatní informace jsou pro většinu z Vás nepotřebné, pokud však máte zájem, celé nové nařízení je ke stažení ZDE.

Jak jsem napsal v úvodu, stávající prohlášení o vlastnostech vydaná od 1.7.2013 do 30.5.2014 zůstávají v platnosti a není nutné je přepracovávat. Přesto existuje skupina výrobců, pro které má smysl prohlášení o vlastnostech upravit. Kdy má tedy význam prohlášení o vlastnostech upravit?

1.       V případě, že s novým prohlášením výrazně ubyde údajů a nové prohlášení o vlastnostech se tak zkrátí. Bude se pak lépe tisknout a distribuovat. Tyká se zejména těch, kteří se rozhodnou sloučit do jednoho prohlášení o vlastnostech více variant provedení výrobku, pokud si toto nové prohlášení  zachová přehlednost, srozumitelnost a rozumnou délku (doporučujeme maximálně 2 strany textu).

2.       V případě, že po přečtení nového nařízení zjistíte, že ve svém stávajícím prohlášení o vlastnostech máte věcné nebo formální chyby, které se rozhodnete opravit.

Pokud si nejste jisti, zda je Vaše prohlášení úplné a správné, kontaktujte nás.

Při našem průzkumu správnosti vydaných prohlášení o vlastnostech jsme totiž zjistili, že skutečně správně vypracované prohlášení o vlastnostech mají  jen 4% výrobců.

                                                                                                                                             Ing. Robert Lhotský

www.prohlaseniovlastnostech.cz               

Jazyk prohlášení o vlastnostech a úřední jazyk EU

V poslední době se setkávám s tvrzením některých výrobců (českých i zahraničních), že přece není nutné překládat prohlášení o vlastnostech do jiných jazyků, když je originál v úředním jazyce EU, kterým je přece angličtina (němčina)...

Bez ohledu na to, jaký je úřední jazyk EU, platí v tomto případě ustanovení CPR, že prohlášení o vlastnostech má být vyhotoveno vždy v jazyce té země, kam je výrobek uváděn na trh.

Obecně se tento požadavek jazykové srozumitelnosti vztahuje na všechny výrobky (ne jen stavební) a také na všechny doklady k výrobku (technické informace o výrobku, pokyny pro uživatele výrobku, bezpečnostní informace o výrobku apod.)

Důvod je prostý. Každý uživatel výrobku má právo na informace o bezpečném používání výrobku, který si zakoupil, ve svém úředním jazyce.

A nyní, jak je to s tím úředním jazykem? Evropská unie má aktuálně (v roce 2014) 25 úředních jazyků! Jsou to (v abecedním pořadí): angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština. 

Na první pohled je zřejmé, že jsou to všechny úřední jazyky všech členských zemí EU.

Všichni občané EU tak mají právo nejen přečíst si všechny oficiální dokumenty unie v úředním jazyce své země, ale také obrátit se na Evropskou komisi ve svém jazyce a dostat v tomto jazyce i odpověď. Mimochodem pro ten účel funguje při Evropské komisi největší překladatelské a tlumočnické centrum

A ještě něco: Pro zrychlení a zjednodušení fungování některých institucí a úřadů v rámci EU se dohodlo, že budou pro komunikaci v těchto úřadech používány tzv. pracovní jazyky. Nejvíce rozšířeným pracovním jazykem je samozřejmě angličtina, někde se používá také francouzština a němčina. Dohoda o pracovních jazycích je však v EU oficiálně nezávazná a vychází z dohody zúčastněných stran v rámci daného úřadu. Možná proto ta mýlka z úvodu :-)

Na základě výše uvedeného je jistě pochopitelné, že při jednání s úřady konkrétní země bude nutné používat úřední jazyk příslušné země, včetně překladů potřebné dokumentace do úředního jazyka této země :-(.

14.5.2014, Robert Lhotský, Procertis

Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o informaci, jaké oprávnění, doklady (certifikáty, prohlášení,..) potřebuji pro možnost dovozu materiálu EPS 70F, MV apod. do naší země, ze země mimo EU nebo i z EU. Děkuji.

Dobrý den, pro izolační materiály – fasádní desky z pěnového polystyrenu a z minerálních vláken je vydaná harmonizovaná technická specifikace, evropská norma. Pokud jsou takové výrobky uváděny na trh v zemích EU, tedy i v ČR, musí být tyto výrobky označeny CE a musí k nim být vydáno prohlášení o vlastnostech. Oba dokumenty vydává výrobce, bez ohledu na to, jestli pochází ze země EU, nebo je mimo EU. Dokumenty musí být v jazyce země, ve které jsou uváděny na trh (pro ČR tedy v češtině). Překlad by měl zajistit výrobce a přeloženou verzi by měl podepsat.

Pokud výrobce, který je mimo EU nemá provedené posouzení výrobku podle EN a nemá tedy označení CE ani prohlášení o vlastnostech, může odpovědnost výrobce převzít dovozce, který výrobky doveze do EU a uvede je zde na trh. Dovozce musí před uvedením na trh posoudit výrobek podle příslušné EN (tzn. výrobek vyzkoušet a posouzdit) a pokud normě vyhoví, může vydat prohlášení o vlastnostech a označit výrobek CE. Dovozce tak přebírá odpovědnost výrobce za výrobek a garantuje vlastnosti výrobku.

Konkrétně pro izolační desky z EPS platí EN 13163, pro izolační desky z MW platí EN 13162.

Obecně platí, že v označení CE musí být uvedeno:

·         rok připojení označení CE k výrobku

·         identifikační údaje o výrobci (název, sídlo)

·         identifikační údaje o výrobku (název, označení)

          číslo certifikátu, pokud byl vydán

·         název a číslo příslušné EN

·         identifikační číslo oznámeného subjektu (pokud se podílel na posouzení výrobku)

·         identifikační kód výrobku a číslo příslušného prohlášení o vlastnostech k výrobku

·         přehled deklarovaných vlastností (u izolačních materiálů především identifikační kód vlastností ve tvaru např: EPS-EN13163- T2-L2-W2-S2-P4-BS115-DS(N)2-TR 100- WL(T)5-MU40 pro EPS, nebo: MW-EN13162-T5-DS (TH)-CS(10)20-TR10-WS-MU1 pro MW, pozor! zde je uveden pouze příklad označení, konkrétní tvary kódů uvádí výrobce podle příslušné EN a konkrétních výsledků zkoušek izolačních desek!)

V prohlášení o vlastnostech musí být uvedeno:

·         číslo prohlášení o vlastnostech

·         identifikační kód výrobku

·         název, označení výrobku

·         popis výrobku a jeho použití v souladu s technickou specifikací

·         identifikace výrobce (jméno, kontaktní adresa)

·         systém posouzení výrobku

·         identifikace oznámeného subjektu a jeho činnosti, vydané dokumenty

·         seznam vlastností výrobků deklarovaných výrobcem

·         datum, místo vydání prohlášení a identifikace osoby odpovědné za výrobce

Označení CE má být uvedeno přímo na výrobku, nebo jeho obalu. Prohlášení o vlastnostech poskytuje výrobce obvykle jako samostatný dokument.

Lhotský, Procertis, 3/2014

Proč není dobré kopírovat „prohlášení“ od konkurence

Není žádným tajemstvím, že velká většina výrobců a dovozců řeší vydání prohlášení o shodě, nebo prohlášení o vlastnostech pro svůj výrobek na poslední chvíli. Ve stresu a spěchu tak přistoupí k nejrychlejší možné variantě, kterou je obvykle stažení příslušného prohlášení na podobný výrobek od konkurence a jeho přepsání pro vlastní potřebu. Toto řešení je bezesporu velmi jednoduché, má však svá velká úskalí.

Nechci zde znovu popisovat, čeho všeho se dopouští výrobci a dovozci stavebních výrobků ve svých „prohlášeních“, o tom píšu podrobně ve svém e-booku z roku 2012 ke stažení zde. Rád bych vás jen seznámil s příběhem, který se mi nedávno stal.

Klient po mě chtěl prohlášení o shodě na výrobek, který dováží z Evropského hospodářského prostoru do ČR. Po krátké schůzce a seznámení se se situací jsme se dohodli na způsobu provedení dokumentace k výrobku. Když jsem doklady zpracoval a odevzdal, několik dnů poté mi přišel e-mail s tím, že odběratel (zákazník) mého klienta není spokojen se zněním prohlášení o shodě a chce jej přepracovat. Dopis provázel seznam požadavků na doplnění a úpravu téměř každého řádku, který jsem napsal. Přílohou bylo navíc „vzorové“ prohlášení o shodě jiného dodavatele podobného konkurenčního výrobku...

Když jsem ten „vzorový“ dokument prohlédnul, bylo mi vše jasné. Zákazník byl zcela neomylně přesvědčen, že prohlášení o shodě se musí podobat jako vejce vejci, jen se přepíše název výrobce a název výrobku a je to. Ale ono to tak jednoduché není!

V „mém“ dokumentu šlo o prohlášení výrobce z EU, který uvádí výrobek, pro nějž neexistuje harmonizovaná norma, ale je uváděn na trh v mnoha zemích EU a aktuálně také v ČR, odvolává se tento výrobce na technické požadavky  v zemi původu a prohlašuje ověření a shodu s požadavky v zemi uvedení (ČR). To dokládá příslušnou technickou dokumentací.

Ve „vzorovém“ dokumentu šlo o prohlášení distributora, který výrobek pod svým jménem posoudil v ČR a s odkazem na jeho shodu s technickými předpisy vydal prohlášení o shodě. Toto je naprosto standardní případ.

Na první pohled nemusíte vidět rozdíl, ale obsah obou prohlášení o shodě je dost odlišný. Pro lepší představu uvádím níže rozdílné údaje.

·         výrobce mimo ČR / distributor v ČR

·         odkaz na §13b zákona 22/1997 Sb. / odkaz na NV 163/2002 Sb.

·         odkaz na zahraniční dokumenty prokazující shodu /odkaz na dokumenty posouzení shody v ČR

Podobná situace může nastat také u stavebních výrobků jednoho typu, pro které existuje jednotná harmonizovaná technická specifikace (EN, ETA) a jsou posuzovány zdánlivě stejně. I zde však mohou být značné rozdíly v prohlášení o vlastnostech. V čem?

·         jméno, firma, nebo registrovaná obchodní známka a kontaktní adresa výrobce / nebo držitele dokumentace posouzení shody výrobku

·         jméno a kontaktní adresa zplnomocněného zástupce / pokud existuje

·         systém posuzování shody / případně více systémů, pokud byly použity

·         jméno a identifikace oznámeného subjektu / pokud se podílel na posouzení (v přímé souvislosti s použitým systémem posouzení)

·         doklady, které oznámený subjekt vydal / pokud se podílel na posouzení, viz výše

·         vlastnosti uvedené prohlášení / v přímé souvislosti se zamýšleným použitím podle deklarace výrobce

Myslím, že tento výčet mluví za vše.

I odborně způsobilá osoba (včetně mě) může mít (a má) významné potíže při správném dokladování výrobků. Ani úředníci a pracovníci zastupující různé zainteresované instituce totiž nejsou zcela jednotní ve výkladu právních a technických předpisů, proto nikomu nedoporučuji experimentovat.

Ještě budete kopírovat? Hodně štěstí!

Lhotský, Procertis, 10/2013

 

Povinnosti distributora ve vztahu k výrobci, podle CPR

Zdravím, měl bych dotaz. Přepokládám, že když nejsme výrobci, musí prohlášení o vlastnostech zpracovat  výrobce v Rakousku a my je potom musíme přeložit do češtiny. Co se stane, pokud nám to dodají pozdě a my nebudeme schopni zpracovat překlad k 1. 7. 2013, může nás někdo sankcionovat? Díky za odpověď. ER

·         Prohlášení o vlastnostech může vydat skutečně pouze výrobce, resp. držitel výsledku posouzení výrobku. Výsledkem posouzení je obvykle certifikát systému řízení výroby, nebo protokol o počáteční zkoušce typu. Vydáním se rozumí i všechny jazykové verze pro země, kam je výrobek uváděn na trh.

·         Nevím přesně, jestli zastupujete distributora, nebo zplnomocněného zástupce výrobce, ale v obou případech legislativa vyžaduje, aby koncový subjekt při uvádění výrobku na trh zajistil a nesl odpovědnost za správnost identifikace výrobku, za správnost a úplnost dokladů k výrobku a za shodu výrobku se stanovenými požadavky.

·         1. 7. 2013 rozhodně není datum, kdy by vás měl důvod někdo sankcionovat z důvodu nepřeloženého prohlášení o vlastnostech. K tomuto datu není ani bezpodmínečně nutné mít prohlášení o vlastnostech, musíte však mít platné a správné ES prohlášení o shodě. K vydání prohlášení o vlastnostech musí dojít v tehdy, kdy je vyrobena a na trh uvedena nová série (šarže) výrobků. Pokud máte nyní na skladě výrobky vyrobené a dodané před 1.7.2013, můžete je uvést na trh ještě se starými doklady. Pokud však byl výrobek vyroben a dodán na trh po 1.7. 2013, měl by mít už nové doklady a označení. 

Pokud jde o zodpovědnost, tu má primárně výrobce, CPR však také popisuje zodpovědnosti distributorů a zplnomocněných zástupců.

Povinnosti distributora:

1.    Dodržovat požadavky CPR

2.    Zajistit, aby výrobek měl CE značku a ostatní dokumenty, pokyny a informace v jazyce země uvedení na trh.

3.    Zajistit, aby výrobce uváděl na výrobku, nebo na jeho obalu, nebo na průvodní dokumentaci k výrobku své jméno, nebo název a kontaktní adresu a dále typ, sérii a jiné identifikační znaky výrobku

4.    Neuvádět na trh výrobek, který není ve shodě s prohlášením o vlastnostech a jinými ustanoveními CPR.

5.    Informovat výrobce a také vnitrostátní dozorové orgány o zjištěných neshodách výrobku.

6.    Zajistit správné skladování a přepravu výrobků.

7.    Stáhnout neshodné výrobky z trhu, kdykoliv to zjistí.

8.    Spolupracovat a poskytovat informace vnitrostátním kontrolním orgánům, včetně dokladů k výrobku.

Povinnosti zplnomocněného zástupce vyplývají z rozsahu písemného jmenování výrobcem, musí však minimálně obsahovat:

1.    uchovávání prohlášení o vlastnostech a technické dokumentace pro potřeby vnitrostátních kontrolních orgánů po dobu deseti let od uvedení výrobku na trh (pokud není stanoveno jinak).

2.    poskytování vnitrostátním kontrolním orgánům informace a dokumentaci k prokázání shody výrobku s prohlášením o vlastnostech

3.    spolupráci s vnitrostátními kontrolními orgány při řešení případných problémů s neshodnými výrobky

Distributor ani Zplnomocněný zástupce nemohou zpracovávat technickou dokumentaci, tedy ani CE, ani POV, ani jinou.

5.4.2013, Lhotský.

I větrané fasády s tepelnou izolací je nutné "certifikovat"

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Jsme dodavateli provětrávaných fasád (kompaktní laminátová deska, hliníkový rošt, tepelná izolace). Stavební firmou jsme byli požádáni, abychom předložili certifikaci této fasády. S takovým požadavkem jsme se ještě nesetkali, zákazníkům většinou předkládáme certifikáty jednotlivých komponentů. Existuje povinnost předložení certifikátu na konkrétní systém fasády jako celek?  Děkuji za odpověď.

Vážený pane, výrobek, který popisujete je podle mého názoru stanoveným výrobkem podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Konkrétně je tento výrobek definován v příloze 2, tabulce 11 pod pořadovým číslem 5, jako Vnější montovaný větraný zateplovací systém.

Od května 2011 je v platnosti také ETAG 034, harmonizovaný předpis pro Evropské technické schválení pro Systémy obkladů vnějších stěn budov s izolací i bez tepelné izolace.

Domnívám se, že je nutné Vámi dodávaný výrobek posoudit, zajistit příslušnou dokumentaci a doklady, vydat prohlášení o shodě, nebo prohlášení o vlastnostech a označení CE.

Robert Lhotský, Procertis, 03/2013

 

Uvádíte na trh své výrobky správně?!

Z našeho internetového průzkumu vyplynulo, že to není tak jisté, jak si možná myslíte:

  • Pouze 10% firem má zcela bezchybně napsané Prohlášení o shodě, nebo ES prohlášení o shodě na své výrobky. 
  • Téměř 20% firem vůbec nesplňuje minimální zákonné požadavky na obsah Prohlášení o shodě, nebo ES Prohlášení o shodě. 
  • Více než 60% firem má ve svém Prohlášení o shodě, nebo ES Prohlášení o shodě uvedeny nesprávné a neúplné údaje.
  • Bezmála 90% firem uvádí do svého Prohlášenío shodě, nebo ES Prohlášení o shodě zbytečné a zavádějící informace.

Orientace v právních a technických předpisech pro uvádění stavebních výrobků na trh není zrovna jednoduchá! 

Chcete mít více jasno? Vyplňte níže uvedený registrační formulář a získáte jedinečný zdroj informací pro správné uvádění stavebních výrobků na trh, včetně změn evropské legislativy, které vstoupily v platnost v roce 2013.

Ihned po registraci Vám navíc zdarma zašleme E-book "Prohlášení o shodě x Prohlášení o vlastnostech".

E-book podrobně popisuje výsledky našeho průzkumu, rozebírá nejčastější chyby při vydávání Prohlášení o shodě a ES prohlášení o shodě a radí, jak se těmto chybám vyhnout. E-book dále vysvětluje, co je to Prohlášení o vlastnostech, kdo a proč ho vydává, jak vypadá a kdy začala platit povinnost dokládat ho ke stavebnímu výrobku.

Vyplňte následující formulář a získejte výhodu před konkurencí! 

   Jméno:
   Příjmení:
   Firma:
 *Email:
 

Touto registrací se k ničemu nezavazujete! Spam nemám rád, proto můžete odběr newsletteru kdykoliv zrušit.

 

CERTIFIKACE STAVEBNÍCH VÝROBKŮ, PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

Certifikace stavebních výrobků je jasný pojem. Povinnosti výrobců, dovozců a distributorů stavebních výrobků, které vyplývají z požadavků na výrobkovou certifikaci však již tolik jasné nejsou. Předpisy se stále mění a postupy taky. Základní informace pro uvádění stavebních výrobků jsou tyto:

  1. Podmínky uvádění výrobků na trh jsou stanoveny Zákonem č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
  2. Posuzování stavebních výrobků je konkretizováno Nařízením vlády č.163/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a Nařízením evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 v platném znění.
  3. Konkrétní požadavky na vlastnosti každého výrobku jsou určeny příslušnou EN, EAD - (ETA), nebo jinou technickou specifikací.
  4. Označování výrobků značkou CE probíhá na základě pokynů příslušné harmonizované technické specifikace, při splnění požadavků této specifikace.
  5. Některé výrobky nelze označovat značkou CE. Pokud pro ně dosud nevznikla harmonizovaná technická specifikace (evrpská norma, nebo EAD), probíhá posouzení podle národní legislativy a specifikace.
  6. Výsledkem posouzení shody výrobku s příslušnou národní technickou specifikací je vydání prohlášení o shodě, výsledkem schválení výrobku podle harmonizované evropské technické specifikace je vydání prohlášení o vlastnostech a označení CE.
  7. Označení CE se uvádí na výrobku, nebo na jeho obalu, prohlášení o vlastnostech a prohlášení o shodě se poskytuje v průvodní dokumentaci k dodávce výrobku. Všechny průvodní dokumenty k výrobku slouží uživatelům výrobku a také kontrolním orgánům, zejména pracovníkům České obchodní inspekce.
  8. Splněním stanovených požadavků snížíte rizikovost vašeho podnikání, zvýšíte svou prestiž a omezíte konflikt se zákonem resp. s pracovníky České obchodní inspekce, kteří mohou udělit pokutu až do výše 20 milionů korun.
Nevíte si rady? Kontaktujte nás! 
Lhotský, Procertis, aktualizováno 3/2014